První letošní závody pro autonomní formuli se konaly v Itálii na okruhu Autodromo Riccardo Paletti ve městě Varano de‘ Melegari v provincii Parma od 13.7. do 17.7. Tyto závody byly pro nás velkou výzvou z vícero důvodů. Prvním byl fakt, že to je náš první letošní závod, pro většinu členů i první závod vůbec a nebyli na 100 % připraveni, co to obnáší být součástí závodu Formula Student. Druhou výzvou, se kterou jsme se potýkali, byla skutečnost, že současně se závody v Itálii se konaly také závody ve Švýcarsku, na které vyjela naše pilotovaná elektrická formule. Museli jsme tedy řešit rozdělení materiálu, vybavení a především lidí mezi oba závody.
Do Itálie jsme se vydali z naší dílny na Fakultě elektrotechnické v brzkých úterních hodinách. Cesta před námi byla dlouhá necelých 1000 km a nenarazili jsme na ní na žádný větší problém. Po 12 hodinách cesty jsme tak mohli rozložit kemp a připravit se na první den závodů.
Středa 13.7.
Ve středu ráno jsme se zaregistrovali a začali stavět pit. Vše proběhlo velice organizovaně a pod vedením pár zkušenějších členu nebylo znát, že to většina členů dělá poprvé. Po sestavení pitu jsme se začali věnovat přípravě auta na přejímky, jako první nás čekala přejímka akumulátoru. Tato inspekce zde probíhá jinak, než jsme zvyklí. Díky dostatečně připravené dokumentaci k našemu akumulátoru jsme jeho vnitřní část nemuseli ukazovat. Tudíž jsme prošli kontrolou bez problému. Jako další nás čekala přejímka nízkonapěťových systémů auta (tzv. Elektrika 1). Elektriku 1 se nám nepodařilo včas dokončit, ale podařilo se nám projít přibližně 80 %.
Čtvrtek 14.7.
Ve čtvrtek jsme se ráno jako první zařadili na přejímku Elektriky 1. Věděli jsme, že tento den musíme zvládnout všechny přejímky abychom byli schopni zvládnout všechny dynamiky bez velkých stresů. Elektrika 1 tak byla velmi rychle dokončena a mohlo se přejít na vysokonapěťové systémy auta (Elektrika 2). Tato přejímka byla zvládnutá bez větších problému ještě před obědovou pauzou a mohli jsme se vydat na kontrolu mechanických pravidel. Tu jsme bohužel před obědem dokončit nestihli, ale pozitivní zprávou bylo, že se u nás nenašly žádné problémy a mohli jsme hned odpoledne pokračovat dál. Po úspěšném dokončení mechanické přejímky jsme se vydali na egress test. Egress test je zkouška pilota hodnotící, zda zvládne během pěti sekund vyskočit z auta v případě nouze. Toto pro nás nebyl problém a mohli jsme se vydat na, už o poznání kratší, přejímky, a to tilt test a rain test. Tilt test je přejímka, u které se formule naklání naklání až do úhlu 60 °, přičemž se nesmí převážit ani z ní nesmí nic vytéct. Další testem, který nás čekal byl rain test, při kterém se testuje odolnost formule proti dešti. Pro každého elektrikáře je tato přejímka noční můrou, neustálé pochybnosti o tom, zda někde neudělal nějakou chybu. Ale ukázalo se, že jsme žádné chyby neudělali a i touto kontrolou jsme prošli bez problému. Jako poslední bod na pořadu dne byla přejímka autonomních systémů. I zde žádné problémy nenastaly a mohli jsme pokračovat dále.
Pátek 15.7.
Pátek byl pro nás nejnáročnější den, ráno jsme museli zvládnout brake test s pilotem, poté i test autonomního brzdného systému, v poledne následovali statické disciplíny Engineering Design Event (EDE), Cost report a odpoledne přišly na řadu první dvě dynamické disciplíny. Na brake testu jsme byli jako první tým vůbec a podařilo se nám na druhý pokus tuto zkoušku zvládnout. Autonomní brake test jsme zvládli na první pokus a mohli jsme se začít připravovat na EDE. To pro nás především znamenalo převléknout se z pracovního oblečení do formálnějšího. Zde každý z nás prezentoval svoji oblast vývoje na autě po dobu jedné hodiny. Bylo vidět, že se porotcům naše práce a vysvětlení líbila a projevilo se to na výsledku krásným třetím místem v této kategorii. Před nabíjením akumulátoru na dynamické disciplíny bylo ještě třeba projít menší přejímkou nabíječky, kterou scrutenýr zakončil slovy „Perfecto“ a mohlo se začít nabíjet. Mezitím si druhá část týmu odprezentovala Cost Report a i přesto, že to dělali úplně poprvé, tak získali nádherných 83,5 bodů ze 100. Po pauze na oběd jsem se vydali na dynamické disciplíny. Jako první byla na pořadu akcelerace, ke které nastoupily pouze 3 týmy. My, FS Talinn z Estonska a spalovací tým z Neapole. Náš nejlepší pokus byl 8,2 s a umístili jsme se na 3. místě. Následovala disciplína s názvem Skidpad, ve které se ani jednomu týmu, včetně nás, nepodařilo zajet platný pokus.
Sobota 16.7.
V sobotu byl náš program o poznání klidnější. Čekala nás pouze jediná dynamická disciplína AutoCross. Jedná se o jízdu po neznámé trati. Opět nastoupily pouze tři stejné týmy jako předešlý den. Všem se podařilo AutoX dojet. Dokonce jsme ho dojeli jako druzí, ale bohužel jsme srazili moc kuželek a s penalizacemi jsme skončili až třetí.I přesto to byl pro nás úspěch, že jsme dokázali úspěšně dokončit další dynamickou disciplínu.
Něděle 17.7.
Nedělní program už pro nás byl o poznání náročnější. První věcí na pořadu dne bylo zabalení kempu a pitu, jelikož nás hned večer po vyhlášení výsledků čekal odjezd na domácí závody v Mostě. Už trochu v polních podmínkách jsme začali připravovat auto pro vyvrcholení soutěže, a to na disciplínu Trackdrive. Trackdrive je disciplína ve které je potřeba ujet 10 kol po neznámé trati. Problém u této disciplíny bývá především v tom, že auto občas srazí kuželku a tu není možné poté spolehlivě detekovat. Zde už nastoupilo celkem 6 týmů a i přesto jsme dokázali závod dokončit na skvělém 2. místě a porazit všechny až na FS Tallinn, kteří i tímto vystoupení ovládli Italské závody. Po dokončení Trackdrivu jsme zabalili zbytek věcí včetně formule na přejezd do České republiky a vydali jsem se na vyhlášení výsledků. Po krásném závěrečném ceremoniálu nám nezbylo nic jiného než 12hodinová cesta do Mostu na další závody.
Umístění v jednotlivých disciplínách:
- Bussiness Plan – 8. místo
- Cost Report – 5. místo
- Engineering Design Event – 3. místo
- Acceleration – 3. místo
- Skidpad – nehodnoceno
- AutoCross – 3. místo
- Trackdrive – 2. místo
- Overall – 5. místo
